Astronaut v moři Danielu Strožovi:
Danieli, Danieli,
sonet číst jsme zapomněli.
Prý zaostalá forma to je,
dnes už tak nikdo nemejluje.
Danieli, Danieli,
všichni jakous Lauru měli.
Kdo by to však přiznat chtěl,
ten by z kola vyletěl.
Tomu se dnes nehoví,
ukázat se v lidském hávu,
že máš srdce, tělo, hlavu...
Správný občan dobře ví,
co je dneska sto-pro-in:
...Kastrovaný cherubín.
Daniel Strož čtenářům:
(ukázka ze sbírky "Psát trny a šťávou z rudých růží" s podtitulem "Sonety", obsahující 43 číslovaných básní, jenž vyšla v nakladatelství Periskop v roce 2011, s ilustracemi Františka Doubka, v redakci Karla Sýse)
IV.
Nečekám, že bys mě ještě poznala,
léta jdou, časy se nevrací.
Nejen tvou vinou láska nám přezrála,
jen tobě však byla legrací.
Nečekám vůbec, že by ses změnila,
vždyť odešlas kamsi za štěstím.
Někam, kde všechny své sny sis splnila;
kam přijít lze s novou pověstí.
Nečekám už, že do tvé tváře bledé
pohlédnu někdy v životě tom.
A pohladit tě se mi nepovede,
jsi cizí teď, vzdálená, nepatříš mně.
Jen pohádky přinášejí zlom...
Važ si jich. Vyhojí duši náramně.
V.
Přísahám, ženy zbožňuji vás,
ať máte světlý i tmavý vlas.
Ať ňadra malá, velká máte,
hlavně, že studu nepoznáte
víc, než se sluší. Toť hlavní věc!
Věřte mi, že zve se pitomec,
kdož vybírá si mezi vámi.
Kdo třídí na služky a dámy,
dělí vás na horší a lepší.
Ženy jste všechny jedinečné,
a to tvrdím v úctě k vám; ve vší.
Přísahám ženy, zbožňuji vás!
Jste jako drahokamy sličné;
mladičké, starší, znovu a zas.
XVII.
Nechte mne dozpívat ty písně,
jimž stejně nemůžete rozumět.
Vždyť k pochopení nejsou tísně
básníka, jehož přestal bavit svět.
Chřadnu a perem se podpírám,
odmítám už i milovat ženy.
Jen tu a tam poddávám se hrám
s těmi, co v pajzlech jsou roztroušeny.
Miloval jsem, pil, nezřízeně žil,
proto znám původ svých chorob všech.
Přesto: kdybych se rána nedožil,
bude tak na rtech s jediným jménem!
S tím tvým, lásko, s nímž dojde mi dech
a příkryt jim budu pod kamenem.
XXI.
V dopisu určeném mé ženě
napsala jsi, ať si mě hlídá,
zálety mi zapovídá,
ale to trochu opožděně.
Předtím jsi přece ty byla tou,
střežící každý můj krůček
a za dotek ženských ruček
vyhrožovala hned odplatou.
Ty bývalas po celá léta
k pohledům jiných žárlivá.
A v posteli pak tesklivá,
když čítal jsem ti romaneta.
Rád ten tvůj úskok odpouštím.
A doznávám: Bylas mi vším!
XXVI.
Nemám se opravdu čím chvástat,
umím jen trochu psát, víc chlastat
a ženské střídat, jak noční pajzly.
Jenomže potkal jsem větší hajzly,
ty vyskytují se v politice.
Není jich míň, spíš čím dál více
a stupňuje se jejich žravost.
Neumí mít z živoa radost,
cpou si jen své bezedné kapsy.
Že nechcípaj na kolapsy
je tím, že mají dobrou péči.
Tyhle zrůdy znají jen sebe
a svědomí je nezazebe.
Čím tluščí břichy, mozky tenčí.
O autorovi, úspěšném básníkovi, esejistovi, žurnalistovi, nakladateli a politikovi se můžete dočíst více na:
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1126
http://blisty.cz/art/41917.html
________________________________________________________
Jak knihu získat?
Objednávku pošlete na e-mailovou adresu astronautvmori@gmail.com případně na vera.klontza@gmail.com
Danieli, Danieli,
sonet číst jsme zapomněli.
Prý zaostalá forma to je,
dnes už tak nikdo nemejluje.
Danieli, Danieli,
všichni jakous Lauru měli.
Kdo by to však přiznat chtěl,
ten by z kola vyletěl.
Tomu se dnes nehoví,
ukázat se v lidském hávu,
že máš srdce, tělo, hlavu...
Správný občan dobře ví,
co je dneska sto-pro-in:
...Kastrovaný cherubín.
(ukázka ze sbírky "Psát trny a šťávou z rudých růží" s podtitulem "Sonety", obsahující 43 číslovaných básní, jenž vyšla v nakladatelství Periskop v roce 2011, s ilustracemi Františka Doubka, v redakci Karla Sýse)
IV.
Nečekám, že bys mě ještě poznala,
léta jdou, časy se nevrací.
Nejen tvou vinou láska nám přezrála,
jen tobě však byla legrací.
Nečekám vůbec, že by ses změnila,
vždyť odešlas kamsi za štěstím.
Někam, kde všechny své sny sis splnila;
kam přijít lze s novou pověstí.
Nečekám už, že do tvé tváře bledé
pohlédnu někdy v životě tom.
A pohladit tě se mi nepovede,
jsi cizí teď, vzdálená, nepatříš mně.
Jen pohádky přinášejí zlom...
Važ si jich. Vyhojí duši náramně.
V.
Přísahám, ženy zbožňuji vás,
ať máte světlý i tmavý vlas.
Ať ňadra malá, velká máte,
hlavně, že studu nepoznáte
víc, než se sluší. Toť hlavní věc!
Věřte mi, že zve se pitomec,
kdož vybírá si mezi vámi.
Kdo třídí na služky a dámy,
dělí vás na horší a lepší.
Ženy jste všechny jedinečné,
a to tvrdím v úctě k vám; ve vší.
Přísahám ženy, zbožňuji vás!
Jste jako drahokamy sličné;
mladičké, starší, znovu a zas.
XVII.
Nechte mne dozpívat ty písně,
jimž stejně nemůžete rozumět.
Vždyť k pochopení nejsou tísně
básníka, jehož přestal bavit svět.
Chřadnu a perem se podpírám,
odmítám už i milovat ženy.
Jen tu a tam poddávám se hrám
s těmi, co v pajzlech jsou roztroušeny.
Miloval jsem, pil, nezřízeně žil,
proto znám původ svých chorob všech.
Přesto: kdybych se rána nedožil,
bude tak na rtech s jediným jménem!
S tím tvým, lásko, s nímž dojde mi dech
a příkryt jim budu pod kamenem.
XXI.
V dopisu určeném mé ženě
napsala jsi, ať si mě hlídá,
zálety mi zapovídá,
ale to trochu opožděně.
Předtím jsi přece ty byla tou,
střežící každý můj krůček
a za dotek ženských ruček
vyhrožovala hned odplatou.
Ty bývalas po celá léta
k pohledům jiných žárlivá.
A v posteli pak tesklivá,
když čítal jsem ti romaneta.
Rád ten tvůj úskok odpouštím.
A doznávám: Bylas mi vším!
XXVI.
Nemám se opravdu čím chvástat,
umím jen trochu psát, víc chlastat
a ženské střídat, jak noční pajzly.
Jenomže potkal jsem větší hajzly,
ty vyskytují se v politice.
Není jich míň, spíš čím dál více
a stupňuje se jejich žravost.
Neumí mít z živoa radost,
cpou si jen své bezedné kapsy.
Že nechcípaj na kolapsy
je tím, že mají dobrou péči.
Tyhle zrůdy znají jen sebe
a svědomí je nezazebe.
Čím tluščí břichy, mozky tenčí.
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1126
http://blisty.cz/art/41917.html
________________________________________________________
Jak knihu získat?
Jako obvykle.
Uveďte počet výtisků, adresu, kam si přejete knížku zaslat a způsob platby.
Platit můžete dobírkou nebo převodem na účet. (Detaily najdete v pravém sloupci blogu)
Kniha Psát trny a šťávou z rucdých růží stojí 77 Kč,
37Kč doporučená zásilka (do 8 knih v balíčku).
